"Masters Of Rock 2005"

ÚVODNÍ SLOVO
Wickerman	O víkendu 15. - 17. 7 jsme se zúčastnili megafesťáku rockových kapel Masters of Rock ve Vizovicích. Naše výprava čítala celkem čtyři natěšené členy a nutno říct, že naše očekávání byla naplněna. Při zpracování recenze jsem spojil své síly s jedním ze členů výpravy jménem Squirrel. Squirrel rád jí, spí, miluje své děvče a je nad věcí, pokud teda zrovna není totálně vytočený.
ORGANIZACE A ZÁZEMÍ
Wickerman	Fesťák se konal v areálu likérky R. Jelínek ve Vizovicích a pro domorodé Vizovjáky, zejména ty starší, to musel být opravdu neopakovatelný zážitek - celé Vizovice byly tři dny v obležení 20 000 mániček s veškerým bordelem a hlukem co s tím souvisí. Kromě hlavní stage s obrovskou plochou pro diváky, na kterou se mohli vejít snad všichni naráz, skýtal areál různá zákoutí s nesčetnými stánky s Plzní 12°, jídlem, kořalkou, vínem, metalovými tričky, bungee jumpingem a také s prostory, kam i císařpán musí sám a o kterých bude ještě řeč ... Diváci ze zadních pozic mohli vidět své miláčky na velkoplošné obrazovce, která byla zavěšena vedle hlavní stage, bylo moc fajn, že tam byla.
PIVO, JÍDLO, SERVIS
Squirrel	Až na ranní sobotní bolehlav zaviněný jistě tím, že jsme jinak výborné pivo z Plzně proložili poctivou pálenkou od Jelínka se v sobotu, kdy jsem za celý den vypil asi 2x tolik co v pátek, mé tělo s tímto pivem docela dobře sblížilo. Nicméně pivo a servis byl na 100%. Jídlo, nijak nepřekvapilo a ani nezklamalo bylo ho po kokot na každém rohu a byla to opravdu všehochuť od čínských nudlí přes řecký gyros, hambáče až k pravé poctivé promaštěné klobáse na grilu. Ovšem jak již to asi bývá na těchto megaakcich, kde je hodně jídla a piti je i hodně sraček, MoR nijak nevyčníval. Projít v sobotu odpoledne ulici TOI-TOI byl opravdu nadlidský výkon, slabým náturám se zde jistě zvedal kufr a někteří snad i zapomněli proč tam vlastně šli. (A až si zase vzpomněli, šli i se svým nákladem raději k plotu - pozn. Wickerman). Příště bych doporučoval před takovou akci dát si doma minimálně jeden pořádný klystýr. Co se nedá organizátorům vytknout je instalace kohoutku s vodou pro osvěžení skoro na každém rohu, v úmorném vedru, které MoR provázelo, to jistě přišlo k duhu nejedné rockerce a rockerovi.
Wickerman	Fesťák by opravdu mohl být ideální místem sletu všech, kteří semtam ujíždějí na fekálu. TOI -TOI kabinky posrané ze všech stran včetně stropu a k tomu půl metrová hromada hoven přečnívající přes téměř každou záchodovou mísu, to se jen tak nevidí. Jinak Plznička byla dobrá, čepovaná do plastových kelímků, které postupem času vytvořily po celé ploše areálu celistvou plastovou vrstvu. Jen ta cena byla trošku problematická. Pokud máte při takových parnech dát za každého škopka 30 Kč, litr jen na pivo na víkend nemůže stačit. A to raději pomlčím o cenách jídla, nebo bych si musel myslet, že organizátorům šlo především o namaštění vlastní kapsy. Ale což, přijeli jsme kvůli muzice a drahota a nějakých pár hoven nás nemohlo vyvést z rovnováhy.
SHLÉDNUTÉ KAPELY PÁTEK
Squirrel Wickerman	Dark Gamballe Když to slyšíte v rádiu, říkáte si - není to špatný. Ale na živo to je jiné kafe, o 100% lepší, skvělý začátek fesťáku. Lenka Dusilová Takhle si představuju dobrou zpěvačku, která se nikomu nepodbízí a má v sobě určité tajemství, pohoda. Vypsaná fixa Do té doby jsem znal jen "1982", teď už znám i "Drogový večírek". Tohle seskupení hraje svou muziku dobře a ví, co má hrát. Chinaski Na na na a jiné popěvky na MoR nepatří. Rage Maximální odvaz, do nástupu Manowaru podělali každého, hudba výborná, bez zbytečných keců, show bubeníka (Mike Terrana) - excelentní zážitek. Kdo neviděl, neuvěří. Co dokázali tihle chlapi ve třech bylo naprosto fantastické, jeden z vrcholů festivalu. Edguy Krásni kluci na tričkách, hudba těžce pokulhávající, připomíná mi to rčení, "když je to na hovno tak ať to aspoň pěkně vypadá", bylo to prostě moc moc špatný. Helloween s tím začal, Blind Guardian to vyšperkoval a od té doby se vyrojily mraky následovatelů i vyložených plagiátorů. Tahle partička vyfešákovaných hezounů patří spíš k těm nepovedenějším kopiím a když si sami začali říkat o přídavek, aniž je k tomu kdokoli vyzval, šel jsem na pivo. Nightwish Zde abych byl objektivní, moc si z jejich projevu nepamatuju, poněvadž 12° pivo z Plzně vzalo kolem půlnoci za své, ale zřejmě nezklamali. Kvintet z Finska asi netřeba představovat. Jejich výkon stojí a padá se zpěvačkou Tarjou a najde se málokterý rocker, kterého by Nightwish neoslovil. Nedal bych ale ani zlámanou grešli za to, že nepoužívali half-playback. A ten výkon, no, mohlo to být i lepší, možná to bylo tím, že měli chlapci i s Tarjou tak trochu nakoupeno, jako my.
SHLÉDNUTÉ KAPELY SOBOTA
Squirrel Wickerman	Jaksi Taksi Výborné bigbítové osvěžení hned ze začátku, hodnocení podobné jako u Vypsané fixy. Shaark Tak trošku tvrdší hudba:-)), já osobně na to moc nejsem, ale jejich celkový projev byl dobrý. Nevím přesně jak se jmenuje styl, který tahle kapela hraje, každopádně to byl nářez jak kráva. Takhle nějak hrajou chlapi, kteří mají svou muziku rádi, umí ji dělat, hrají srdcem, s maximálním nasazením a prošli za x let své existence nekonečnou řadou klubových vystoupení, klobouk dolů. Brouci Klasika, oddechovka, nostalgie, možnost si zazpívat a zapařit na nezapomenutelné fláky. Silent Stream Of Godless Elegy Zajímavá, těžká hudba, mě osobně se líbila, požitek z projevu mi ovsem kazil 150-ti kilový chlapík který seděl vedle mě a prožíval každý úder bubeníka, kdybych měl možnost poslechl bych si je ještě jednou a v klidu. Na zhodnocení jeden poslech nestačí, chvílemi mi to připomínalo Paradise Lost, ale jen z dob alb Lost Paradise a Gothic s tím, že SSOGE používá víc nástrojů a je pestřejší. KJU Nevím nic mě nenapadá, asi jsem se byl vychcat. Já asi taky. Lord Bishop Černoch do rocku, nebo celkově do tvrdší hudby mi nějak nesedí a konkrétně tento do toho plantal ještě politiku, pro mě to bylo špatný, hudba nic moc, CD si asi nekoupím. Angažovaná politická píseň inspirovaná mimo jiné černošskou hudbou, grundge a rhytm and blues o tom, jaký je Jirka Křoví z Texasu opravdu výborný politik. Škoda že tento charismatický černoch s modrou kytarou a oranžovýma gaťama nehrál déle než půlhoďku. Méně politiky a víc muziky a byl bych spokojen. Uniklubi, Kurtizány z 25. Avenue, Skarface V této chvíli došlo na malé občerstvení, průchod Toi-Toi arénou plnou hoven a vůbec celková prohlídka areálu spojená s debatami s různými lidmi, návštěvou různých stánků s pořád stejným sortimentem (pivo, jídlo nebo trička) a pozorování bungee jumpingu za 600,-. Takže tyhle kapely nám unikly a vrátili jsme se až k večernímu programu. Die Happy Nepamatuju si. Marta Jandová má v sobě víc energie než kdekterý věhlasný rocker, bylo to příjemné hard-rockové pohlazení a došlo i na duet s taťkou Petrem Jandou. Holyhell Moc dobrý a zajímavý, víc nevím. Večer gradoval, Holyhell je tak trochu americký Nightwish, ale zatím co Fini už mají to nejlepší zřejmě za sebou, tahle parta se zpěvačkou s nádherným hlasem dá o sobě ještě určitě vědět. V rámci jejich vystoupení přišel (alespoň pro mě) i nejlepší celovečerní okamžik Erica Adamse z Manowar, kdy si se zpěvačkou střihnul rockovou verzi Phantom of the Opera. Rhapsody Průser večera, monstrózní nástup a monstrózní průser, kastoval bych je do skupiny Edguy, jejich hudba mě totálně srala. Bombastická stage, pompézní asi 15-ti minutové intro, plno dýmu a světelných efektů, horely vatry, bolo to fasa a pak se otevřely brány pekelné a vychrlily grupu líbezných Italů s trvalou ondulací a ... nuda. Nuda s přibývajícím časem čím dál větší. Většina fans měla zřejmě opačný názor, neboť došlo i na přídavek, ale nezlobte se na mě, tudy cesta nevede, možná kdysi. A ten half-playback byl tentokrát doočíbijící. Manowar Nastoupili, nezklamali a předvedli profesionální "koncert". Ale abych byl objektivní, vadily mi dvě věci: 1) Koho kurva zajímá, v jaké sektě je basák!! 2) Proč si pozvali symfoňák ze Zlína když za 3 hodiny si vrzli jen cca 3 minuty. Dnes už snad jen blázen by o nich mohl čekat něco jiného než dvě a půl hodiny "podívejte jak jsme dobří" póz, nakládačku čím dál tím stejnějších skladeb, 1 000 000 decibelů, megalomanskou aparaturu, kterou přivezli asi zvláštním vlakem, nekonečné sólové party hraničící až s onanií a několik hloupých proslovů. Navíc tam byl tentokrát Symfonický orchestr Bohuslava Martinů a maltézští rytíři se skotským princem či co. Nemůžu posoudit, jak ten symfoňák vlastně zahrál, protože v okamžiku, kdy Joey DeMaio prohrábl kytaru, umírali vrabci v letu a omítka padala snad i ze zdí zlínského kostela. Ale myslím, že filharmonici se ptali sami sebe, co tady vlastně dělají. No a pak tu byly ještě ty nešťastné DeMaiovy proslovy spojené s přehlídkou jakýchsi jeho kamarádů z rytířského řádu a to byl přesně ten okamžik, kdy už i skalní fanoušek Manowar musel přemýšlet o tom, jestli tihle pozéři nejsou vlastně trapní.
SHLÉDNUTÉ KAPELY NEDĚLE
Squirrel Wickerman	Od rána nás všechny provázelo hučení v hlavě, hercna vykazovala povážlivé arytmie, žaludek byl jak na vodě a celá naše výprava vypadala jak skupina pošoulaných blech. Proto jsme se s těžkým srdcem rozhodli vynechat nedělní pamlsky, mezi které patřily kapely jako Waltari, HammerFall, Tři Sestry, The Sweet nebo Ratos de Porao a jeli domů. Tímto se omlouvám Losovi, že se nedozví jak Ratos zahráli, ale nám už šlo opravdu o život, v pátek a v sobotu jsme do toho dali všechno a v neděli již nebylo z čeho brát.
ZÁVĚR
Wickerman	Skutečnému fanouškovi poctivé rockové hudby nemohly nějaké ty drobné organizační nedostatky zkazit výborný zážitek z jinak skvělého fesťáku. Jen pro příště bych uvítal méně pozérů, halfplaybacků a kapel, které (by) oslnily před 20 lety, ale teď už opravdu nemají co říct. Místo nagelovaných hezounů typu Edguy a Rhapsody, a už hodně provařených Manowar by vůbec nebylo na škodu zkusit dotáhnout na fesťák kapely jako Slayer, System of a Down, Dream Theater, Anthrax a .... (laskavý čtenář, který došel až sem si sám doplní muziku podle svého gusta, neboť 100 lidí, 100 chutí).