Olomouc
2013
|
|
|
| LOSÍ INFORMACE | ||
Moritz s.r.o. Nešverova 2 779 00 Olomouc IČ: 277 72 306 info@hostinec-moritz.cz tel.: +420 585 205 560 |
||
| ÚVODNÍ SLOVO | ||
| Čiva | „Tolik let v Olomouci a ještě si nebyl u Moritze?“ Takto (takřka) zděšeně reagovala kamarádka na informaci, kterou jsem pronesl krátce po dosednutí na dřevěnou lavici této knajpy, a sice že jsem se této hospodě (nebo ona mně) zatím vyhýbal, zejména proto, že v okruhu mé fakulty je hospod dost a dost a nebylo mi tedy třeba se trmácet až takřka k olomoucké Tržnici na Třídu Svobody, na níž se (v podstatě) tento minipivovar s restaurací (a v létě s prostornou zahrádkou) nachází. Na druhou stranu jsem si již drahnou dobu brousil zub na druhý ze dvou olomouckých minipivovarů (o Václavovi jste již četli) a zároveň vlajkových lodí olomouckých pivních produktů, jelikož v takto velkém (?) městě ostudně žádný velký pivovar neoperuje. | |
| KVALITA PIVA | ||
| Čiva | Čiva začal pěkně od podlahy a objednal sobě Moritz 10° za 28 (!) peněz. Na desítku mělo pivko překvapivý říz, teplota v pořádku, pěna již o něco méně, ale u desítky se to dá p(r)ominout. Polotmavá jedenáctka Maisel za 31 (!!!) zase překvapivě nijak výraznou chutí nedisponovala, barva pivka rozhodně slibovala víc než to, co nakonec Čivovy chuťové pohárky vyhodnotily. O něco konzistentnější pěna situaci již nezachránila a i z toho důvodu nakonec Čiva zůstal na desítce (!!!!!) Pro prvorepublikové nostalgiky je zde přichystána roztomilá, leč podle mě nepraktická záležitost v podobě porcelánových podtácků. Jo a abych nezapomněl – desítka za 4 a jedenáctka za 2,50. | 3.25 |
| KVALITA JÍDLA | ||
| Čiva | Zdejší haličská kuchyně je prý vyhlášená, já bych se v rámci oného spokojil i s něčím menším, jako např. s kuřecími křídly, chlebem a okurkem, jenže obsluha se jaksi zabudla zeptat, zda hodlám jíst. Následně jsem se sice dověděl, že při tom použila metodu dedukce – tři moji spolustolovníci, kteří do hospody přišli přede mnou, jídlo odmítli, a tak se obsluha jala domnívat, že já odmítám rovněž. To je podle mě chyba. Nicméně abych v rámci této kolonky nepsal neustále „nehodnoceno“, rozhodl jsem se podniknout ještě jednu ryze jídelní návštěvu. Servírovány byly smažené tvarůžky s (mírně přemrzlým) bramborem a dále rizoto s krůtím masem a parmazánem. Stránkami podniku avizovaný (předpokládám sterilovaný) okurek u tohoto jídla chyběl, leda že by za okurek byly považovány ony dva plátky okurky salátové, kteréžto byly součástí lehké oblohy. Mimochodem rizoto kvalitnější tvarůžků, a to nejen proto, že tvarůžky byly pouze tři. Také by bylo zajímavé prozkoumat, co je myšleno tím, když je u jídla gramáž 100g – že by to byly ony tři kousky ve stavu před usmažením? Jistě to nebyla váha celého jídla i s bramborem (ta byla vyšší) ani váha tvarůžků po usmažení (ta byla nižší). | 3.25 |
| KVALITA OBSLUHY | ||
| Čiva | Něco z (ne)kvalit obsluhy již bylo popsáno výše, dále nelze nezmínit to, že poprvé mi při placení (u baru) byla pouze přednesena jistá částka – tedy nepodložená něčím jako papírový ščot, neřku-li účet z elektronické kasy! V restauraci s ne zrovna nízkými cenami by na takové věci měli dbát dvojnásob! Pozitivum pak lze zřejmě spatřovat pouze v relativně rychlé donášce pivka i při vysoké obsazenosti hospy, naproti tomu jsem při první návštěvě v hospodě nikde nezaregistroval tabule s druhem a hlavně cenou piva, což může poměrů neznalého návštěvníka (jako třeba mě) poněkud znejistit – při návštěvě druhé jsem si již všimnul ne zrovna největší tabule s cenami pivka nad barem, kam však z mnoha míst hospy jednoduše dohlédnout nelze. Otázka je, do jaké míry za toto může obsluha, budiž jí tedy tento nedostatek nepřičítán. Při ryze jídelní návštěvě pak vše probíhalo bez výraznějších zádrhelů, pouze levá noha nevěděla, co dělá pravá, a tak se nás postupně oba členové obsluhy zeptali, co si dáme, a pak nám oba nesli pití – a to plno ani náhodou nebylo, takže tato mírná zmatenost mi přišla dost zbytečná. | 2.50 |
| KVALITA PROSTŘEDÍ | ||
| Čiva | Prostředí je zde, jak jsem již byl avizoval, prvorepublikové, a to má Čiva docela rád. Poté, co po točitém schodišti sestoupíte do suterénních prostor restaurace (i minipivovaru), se dáte buď doprava (kde je i varné zařízení) nebo doleva, kde se nachází bar a vcelku dlouhý prostor k prasknutí nabitý stoly a židlemi. Na stěnách jsou všelijaké plechové obrázky a jiný prvorepublikový tovar (ostatně viz foto na stránkách Moritze a zejména na facebooku hospody), vyzdvihnout je třeba čisté (i když malé) toalety a zejména to, že se zde nekouří. | 4.25 |
| KLIENTELA | ||
| Čiva | Na klientele bylo zajímavé především to, že ač byla hospa plná takřka po střechu a „na poslech“ to uvnitř pořádně hučelo, u stolu jsme se všichni slyšeli relativně dobře. Vyskytovali se zde zejména lidé kolem třicítky, nějaká omladina nebo naopak pivní důchodci tu k vidění nebyli. I když jsem spíše přívržencem poklidnějšího prostředí, tento prvorepublikový cvrkot mi ten večer vůbec nevadil. | 3.50 |
| CELKOVÉ HODNOCENÍ | ||
| Čiva | Z minisouboje se Svatováclavským pivovarem odchází Moritz poražen, ač se tomu sám divím, ale přece jen základní ukazatel, neboli pivko, hovoří jasně ve prospěch Václava. Obsluha je sice, řekněme, civilnější než „říkovitý“ číšník od Václava, na druhou stranu od podniku s takovými cenami bych očekával něco lepšího než šedý průměr. Prostředí sice Moritzovi přináší kladné body, to však již situaci nezachrání, i proto, že mě jakožto skoronemasožravce zdejší kuchyně principiálně moc oslovit nemůže. Aritmetický průměr sice vychází krapet vyšší, nicméně vzhledem k tomu, na co se tento podnik cítí a jak se profiluje, musím hodnotit jen mírně nad průměr. | 3.25 |
| PROGNÓZA | ||
| Čiva | Jak bylo při mých návštěvách vidět, podnik již má vybudované jméno a o jeho osud bych vůbec strach neměl, právě naopak. | |