U rytíře, České Budějovice
18.3.2015, sepsal Čiva
U svijanského rytíře
Náměstí Přemysla Otakara II. 33
370 01 České Budějovice
Tel.: 720 342 977, 607 731 482
E-mail: v.pavlosek@seznam.cz
Recenze z předchozích let:
---
Mapa
Úvodní slovo
Před pracovní cestou do Budějic jsem na internetu pečlivě studoval tamní restaurační zařízení, to abych věděl, kde pořídit laskavému čtenáři nějakou tu recenzi (a sobě alespoň oběd). I padl mi do oka podnik s názvem „U Svijanského rytíře“ – zřejmě již tušíte, proč tomu tak bylo. Některé odkazy sice uváděly tento podnik pouze pod označením „U rytíře“, nicméně protože všude jinde se snoubila Plzeň s Budvarem, riskl jsem to s návštěvou zde.
Kvalita piva
Ha, zrada! Změna názvu na obyčejné „U rytíře“ se opravdu udála, což s sebou žel neslo i změnu pivka ze Svijan na Staropramen. To jsem však zjistil až uvnitř, a tak jsem dal zdejšímu pivku šanci, zejména i proto, že k meníčku byla nabízena (0,33 l) Stella Artois za opravdu velmi výhodnou cenu. Jaké bylo mé překvapení hraničící s úlekem, když mi na stole přistál třetinkový lahváč!!! U meníčka o tom nebyla nikde ani zmínka, rovněž obsluha se neobtěžovala zeptat, zda „nevadí“ flaškové, asi si řekla, že za takovou cenu mi vadit nemůže (a na tom asi fakt něco bylo). Pivko bylo dvanáctkové, pěkně vychlazené, mírně nasládlé, leč jistě o mnoho chutnější než takový nasládlý Staráč. Přesto – jednalo se o lahváč, takže nemohu hodnit výše.
3.50
Kvalita jídla
Zděnda Pohlreichů by zřejmě prohlásil, že se tady jedná o gastroporno po jihočesku. Z meníčka jsem si vybral na první pohled šílenou kombinaci kuřecího plátku se zapečeným křenovým vejcem a sýrem a přemýšlel jsem nad tím, zda to bude tak šílené i na talíři. A bylo – a nezachránili to ani roztomilé minihranolky. Zdejší kuchař se sice nebojí experimentů, nicméně toto je opravdu příliš. Na jeden zátah jsem plátek kuřete osvobodil od vejce slepeného se sýrem (na němž byla blíže nespecifikovaná červená věc, něco jako kečup?). Pod vejcem se sýrem se ukrývala čímsi zjemněná vrstva křenu, která zjevně dlouhou tepelnou úpravu nezažila, a tak se její hlavní funkcí stalo chlazení kuřecího plátku. Ne že by mým koníčkem bylo denně si spálit jazyk, nicméně jídlo bylo během chvilky studené, a to je problém. Kvalitní (a teplá) šošovicová polévka sama na záchranu situace nestačila.
2.00
Kvalita obsluhy
Číšník vyššího vzrůstu byl samá úslužnost, sice evidentně nestíhal, jelikož byl sám na roznos meníček (a těch lidí se zde nevystřídalo zrovna málo), ale budiž mu to prominuto. Ten nápad s donáškou lahváče místo točenýho asi taky nebude z jeho hlavy, takže zde se to bodově nepromítne.
3.50
Kvalita prostředí
Tak tohle se dalo čekat. Gotické klenby ve dvou místnůstkách se stropy nízkými, okny mnoho světla nepropouštějícími, masivním dřeněným nábytkem, ale zejména s hloupým průchodem mezi oběma místnůstkami, který měl na výšku tak metrpětašedesát – problém s tímto výplodem středověkého architekta měl i zdejší číšník daleko normálnějších parametrů, než jakými disponuje Čiva. I když je knajpa nekuřácká, těsná blízkost kuchyně vzhledem k placu v kombinaci s nízkými stropy způsobila, že i po rychlé konzumaci oběda zde „voníte“ tak, jako byste v té kuchyni byli od rána do večera. Dříve to zde bylo barevné jak omalovánky (co vím, tak převládala žlutá a červená), dnes je to spíše sterilní šedobílá, což je ale možná nakonec dobře. Zaujaly zejména dvě přilbice poblíž hloupého, nízkého průchodu, kteréžto sloužily jako držáky na svíce.
3.00
Klientela
Ouřadové z blízkých i vzdálenějších ouřadů, s nimiž si obsluha ve většině případů tykala. Nikdo nezaujal, nikdo neurazil – možná až na jednoho rozměrnějšího týpka, co celé hospodě už od příchodu do sálu ohlašoval, co všechno si dneska dá.
3.50
CELKOVÉ HODNOCENÍ
Rytíř pro mě znamenal zklamání v podobě pouhého průměru. Svijany zde nebyly, vlastně ani točeného pivka jsem se nedočkal. Alespoň že Stella ještě nechutná jako Staráč. Jídlo byla exotika po česku, prototypický příklad toho, jak by se to zřejmě dělat nemělo, nicméně jak se to stále v mnoha a mnoha podnicích dělá. Prostředí (i velikost podniku) se spíš hodí na nějakou (mini)pivnici a ne pro restauračku – některé středověké atributy potěšily, spíše však působily potíže. Situaci mírně vylepšuje zdejší obsluha, která by však mohla nosit nějaký ten oděv odlišující ji od běžného návštěvníka (tedy ne rifle a triko).
3.00
Prognóza
Podnik hřeší na svou výbornou polohu přímo na centrálním náměstí Přemysla Oty II., co na tom, že pro hosta zdejších poměrů neznalého je nalezení této knajpy ve zdejším podloubí docela záhul. Na meníčka sem zavítá lidí dost, otázkou je, jak si hospoda vede v jinou denní/večerní dobu. Překvapilo by mě, kdyby si vedla nějak výrazně dobře, jelikož se v okolí jistě najdou podniky lepší. Myslím si, že host obecně (i kvůli xy pořadům o vaření v TV) začíná mít daleko větší nároky na to, co konzumuje, což by mohlo být zdejšímu kuchaři osudné.