Restaurant Komáří vížka
Horní Krupka 120
417 41 Horní Krupka

Tel.: 417 861 348
E-mail: info@komarivizka.eu
Web: www.komarivizka.eu

Recenze z předchozích let:
---

Mapa

Los slovos úvodňos

A toš doprkvančic, gde sem sa to ocitnúl? Tadyk to vůbec neznám! Jojo, pracovní povinnosti mňa zavály až daleko do západních Čech, gdesik za Ústí nad Labem, skrzevá Teplice ešče dál smjerem na západ do mjesta Krupka. Kromje práce je ale aj zábavú človjek živ, a toš gdyž sa naskytla příležitosť vyzkúšať nedalekú profláknutú restauračku na vršku Komáří hůrka poblíž dojčlandských hraníc, toš nebylo o čem pochybovať, že zase po čase nasliním recenzentský pero a neco našim čtenářom popíšu.

Ten Los je ale ukecanej. Vůbec netuším, jak přišel k tomu tvrzení, že restaurace Komáří vížka je nějak zázračně profláknutá, protože se sem podíval jen a pouze díky tomu, že nás místní firma sem vzala na slavnostní oběd okořeněný i alkoholickým podtextem. Ale možná je ta profláklost třeba i pravda, protože je odsud jednak nádherný výhled do kraje pod tímto vrškem, takže turistů tu musí být po celý rok jako much, no a asi ani v zimě to tu není prázdné, protože pár metrů od této restauračky končí lyžařský vlek ski areálu Krupka. Ať je tomu jakkoliv, my jsme jedině rádi, že jsme se sem mohli podívat, protože hned na úvod hlásím, že dnešní recenze bude prostě pozitivní...

---

Los pivos kvalitos

A toš po včerejší ochutnávce piva z teplickým pivovárku Monopol sem sa potřebovál nutně spraviť, čemuž nahrávala aji skutečnosť, že odsáď nebudu museť řídit, ale budu pjekně odvezen. A hle, ešče před usazéním ke stolu sem si fšimnúl, že zde majó pravú nefalšovanú nefiltrovanú Plzéň, kerú sem naposledy ochutnál tak v roce 2012-2013 při náfštěvě Plzně. Sliny sa mi začaly sbíhať ešče předtím, než sem si sednúl a na čísníka sem ani nečekál a přes celú knajpu sem halekál, ať už nevádá a točí. Jojo, paráda, škopky v tlustým baňatým krýglu před nás týpek křápnúl bjehem pár desítek fteřin, a ve stejný rychlosti aj zmizely v našich chřtánech. Balada! Žádná pachuť bježně čepovaný Plzně nebyla cítiť, na druhú stranu ani nijak nezavazál ocásek charakteristický pro nefiltrovaný piviska. Pjena držela jak přibitá, hutnost pivsona pak ešče umocňovala ona kalná konzistenca potvrující, že tadyk se na chemikálijách šetřilo, a že totok pivko jest opravdu čerstvý. Za mě skoro plný počet bodů; strhávám něco za cenu - za pade.

Navážu na Losovu poznámku ohledně návštěvy minipivovaru v Teplicích vyrábějící pivka pod značkou Monopol; toto pivko svou kvalitou s chutí nasadilo opravdu vysokou laťku všem od té chvíle ochutnávaným a pozřívaným pivním mokům, proto Losova slova chvály berte opravdu na těžkou váhu. Já osobně Plzeň nemusím, maximálně v lahváčovým stavu jsem ochoten pozřít sem tam někdy jeden dva kusy; v točeném stavu mi tam pořád vadí nějaký ten ocásek, a pak po druhém třetím škopku přesycenost břicha a žaludku. Ale na nefiltrovaný speciál jsem se taktéž těšil, v našich končinách toto pivo prostě neexituje, a pokud ano, tak v lokálech, kam prostě nezavítáváme, takže ať už dnešní košt dopadl jakkoliv, tak by byl určitě zajímavý už jen tím, že si dáváme velmi netradiční pojetí velmi tradičního českého piva. Pěna i barva piva byly v pořádku, dokonce i teplota byla vyhovující, ani teplé, ani rozlamující zubní sklovinu. A chuť? Příjemně jsem byl překvapen, že ona nefiltrovanost vlastně tak trochu vzala Plzni tu její typickou přehořklost, a tudíž tato varianta plzeňského patoku u mě určitě vede před čirou variantou. Nad cenou jsem se naproti Losovi ani moc nepozastavil, protože i ve Zlíně se čepuje Plzeň za pade, a to jen v základní variantě, o nefiltru se moc nemluví, neslyší, netočí; buď jak buď, já s Losovým hodnocením souhlasím, pochutnal jsem si a to byl teprve začátek ...

4.50

---

Los jídlos kvalitos

A toš ne-é, to si snáď děláte kozy? Proč? No, enem sme vešli do knajpy, a už sa za náma nahrnúl celé autobus německéch důchodců. Doprdele, to budeme čekať na pivko snáď dvje hodiny, či co! Jak já byl bláhové, jak já sa mýlíl! Obsluha byla u nás sicéj až po pár minutách, ale o to rychleji byla celá (!!!) hospoda uspokojena jídlem. Nekecám, bylo tu dobrých 50-60 lidí, keří si objednali najednúc, a to mimo nás, keří sme byli enem jedni z mnoha. A svjete div sa, jídlo sme mjeli fšeci na stole za 20-25 minút. Moje voční bulvy lezly ven každú vteřinú víc a víc. A to si vezmite, že sme nemjeli žádný meníčka, ale pravý poctivý hovjezí kúsky se šťúchanýma zemákama. Chuť jídla? Skvělá, nic pro mišelínskú hvjezdu, ale jídlo bylo na úrovni každé jin skvjelé vyhlášené restauračky. Za mně určitě palec hore ... opět až na tu cenu, za třistapade teho fakt nebylo.

Nevím proč se Los v hodnocení jídla tak rozvášil, snad proto, že měl už začátku hlad, a tak se bál, že se na něj jen tak nedostane díky uvedenému počtu aktuálního osazenstva. Jídelní lístek obsahuje jak speciálnější jídla právě námi zvoleného ražení, tak klasiky ve formě guláše, výpečků a podobných, víceméně spíše hospodských pochutin. A proč vlastně ne? Hospoda je pár set metrů od německých hranic a Němci si rádi zajedou na typicky českou kuchyni, a neváhají dát za guláš v přepočtu i 12-13 EUR, což je pro ně pakatel, a pro zdejší restauračku je to solidní zdroj obživy. Já byl spokojený, a to jak s chutí, tak s porcí, nebylo toho ani moc, ale ani málo. Pokud bych si před jídlem nedal polívku, tak bych možná chtěl ještě zákusek, ale myslím si, že tu nedělají porce pro stokilový hospodský povaleče, ale pro štíhlé německé důchodce, kteří stejně ještě třetinu vrátí. A když jsem zmínil polívku, tak dnešní hovězí vývárek stál za to. Na jídlo sem určitě zajít člověk může, ale ohledně ceny tu musím souhlasit s Losem, za ty prachy bych měl v nedalekých Teplicích porce určitě dvě, možná dvě a půl za to samé.

3.75

---

Los obsluhos kvalitos

A toš borečci sa snažili. Na to, jak veliká tato hospoda je, toš tu lítali podle mně maksimálně tři, a to ešče jeden z nich spíšéj vystupovál jako šéf a ptál sa hostí, či jest fšecko v pořádku. To jako fakt? Klobúk dole, takovú péču už sem dlúho nevidďél (no jo no, ve čtyřkách a nádražkách se to moc nenosí). Lítali ode stola ke stolu, s grácijó nosili a odnášali jak taléřky, tak sklínky, plný, prázdný, poloprázdný, sodovka, sklénka, krýgle, taléřky ... a tak furt dokola, myslím, že si ty prachy za tu dřinu minimálně v dobje objeda plně zaslúží. Dneska jim mosím dať pochvalu, byť jednu výtku si přeca enem neodpustím, a sicéj, že i gdyž sme došli do prázdný hospody první, a dojčlandi sa nahrnuli asi až pár minut po nás, tak stejnak obslúžili napřed eurama platící důchodce a teprv pak nás, tagže úvodní mnohaminutový čekání by mohlo naznačit pomalost obluhy celkovje; naščestí, jak sem popisovál výš, si to kluci napravili na výbornú a totentok prohřešek jim budiž odpuščen.

Občas jsem si tady připadal jako v nějaké velkovývařovně, v nějaké socialistické jídelně, alespoň podle toho, jaké hromady číšníci nosili v rukách, a pak jakým způsobem skládali ty hromady misek, talířků a příborů do stohů na tác, a odnášeli k mytí do kuchyně. To je samozřejmě myšleno v tom pozitivním smyslu, nemyslím to nijak špatně. Tím chci jen naznačit, že zde jsou na velké návštěvy zvyklí, že je nepřekvapí obsloužit několik autobusů zájezdů najednou, a že to prostě berou jako samozřejmost. Jak už bylo Losem řečeno, jeden z číšníků obcházel všechny stoly, a že jich tu není málo, a ptal se hostí, zdali je všechno v pořádku. Druhý číšník, co nás zásoboval pitivem, nás pořád vybízel k dalšímu a dalšímu pivku, jako bychom byli v typické pivnici a ještě k tomu ve večerních hodinách. Jojo, myslím si, že tým tu mají sehraný, takže v oblasti obsluhy žádnou větší výtku nečekejte.

4.50

---

Los prostřeďos kvalitos

A toš hnedkaj po příchodu sem roztál jak jarní sněh, totok přesně možu, totok je přeca horská jídelna, podobná Tesáku, Trojáku a podobným turistickým zastávkám, paráda jak sviňa. Těžký masivní dřevjený židle šly ztěžka odsunúť od bytelných dřevjených stolů, aspoň sa človjek nemosel báť, že sa pod ním neco zlomí, přeca enem nésem zrovna Twiggy. Kromje teho celodřevjený obložéní stěn a aj slůpů, to šecko evokovalo prostřédí filmových horských chat typu Padesátka a Sněženky a machři. Škoda enem špinavých hajzlíků, ináč by bylo hodnocéní určitě maksimální.

Jedna velká rozlehlá místnost, vizuálně oddělená nosnými sloupy, s obrovskými okny ven, kudy prodilo dostatek světla, a tak nebylo třeba ani svítit. Jak Los zmínil, jedná se opravdu o typické prostředí horské chaty, a ono to tak vlastně i je díky hned sousednímu výstupu lanovky, nadmořské výšce a tomu, že se na tomto vršku scházejí všechny barvy turistických tras, dokonce i cyklotrasy. Já tohle prostředí taky můžu, patří mezi mé oblíbené, určitě daleko více, než nafintěné restaurace a hotelové lobby bary. V restauraci bylo vše v pořádku, čisté stoly, čisté židle, čisté ubrusy, kterých teda bylo poskrovnu, ale to vůbec ale vůbec nevadilo, protože alespoň vyniklo masivní dřevo, ze kterých byly stoly stlučeny, a vlastně i židle. Dřevem voněly nejen stoly a židle, ale vlastně dřevo bylo všude, kam se člověk podíval, na stěnách, na sloupech, obložení baru, dveře, prostě všude.

4.00

---

Los klientelos kvalitos

A toš o klientéle sem sa rozepsál už výšéj, tagže enem zopakuju, že kromje nás sa tu v dobje objeda nahrnulo několik desítek německých důchodců, keří sa usadili snáď kolem fšech stolů podél oken. Na nás zostalo taky dosť místa, tagže v tym bysem asi problém neviďél. Problém spíš vidím v tym, že sme tu byli ve fšední den, a ešče dost brzo na to, abysme potkali tu pravú klientelu ve smyslu turistú, cyklařú, lyžařú a podobných individuí. Ale což, gdyž hodnotím podle dneška, tak i gdyž bylo Dojčlandú jak much, tak nijak zvlášť neotravováli, nehučeli, nedělali bordel, prostě přišli, poseděli, pojedli, zapili jedním pivkem, a zase zmizeli. A náš stůl? No jeden výkvjet vedle druhýho, ale nás nehodnotím, takže dneska průmjér.

Zde s Losem moc nesouhlasím, že jsme nepotkali tu pravou klientelu. Naopak si myslím, že díky blízkosti německých hranic jsou zde Němci pečení vaření, protože kde v Německu se tak dobře a kvalitně najedí a napojí, a ještě za takový, pro ně, pakatel? Asi nikde. A bylo i vidět, že všichni číšníci ovládají němčinu bravurně, takže si možná začínám myslet, že Němci tu nad Čechy mnohdy i převládají. Ale jinak předpokládám, že když už se jedná o horský hotel a horskou jídelnu, tak se sem určitě stahují stovky a tisíce turistů, kteří už logicky s ohledem na zdejší umístění tvoří velkou část klientely, a ti tu dnes nebyli. Ale mě to nevadilo, i kdyby tu dnes bylo prázdno, tak bych si to užíval, podobně jako třeba na Tesáku, kde po obědě taktéž všechna klientela zmizí, a zůstáváme sami na celou hospodu.

3.00

---

CELKOVÉ HODNOCENÍ

A toš hodňě spokojené sem dneskaj býl, to mosím řéct. Výtečný zakalený pivínko, který klúzalo do krka jedna báseň. Jídlo bylo v cuku letu, a bylo chutné. Klientela napřed překvapila, ale pak díky neotravnosti sem ju ani nevnímal, a taxem si mohl užívat do sytosti zdéjšího dřevjenýho prostřédí a vůně horské chaty jako z filmu. Jojo, semkaj kdykoliv pudu znova, ale protože to je daleko, tak nevím gdy a jestli ešče něgdy vůbec. To mi ale nebrání temu, že na zdéjší objed budu vzpomínať rád, a že tímto možu tuhle hospodu doporučiť.

Místní asi vědí, kam pozvat své známé, rodinu či obchodní partnery, protože kvalita zdejší kuchyně je asi vyhlášená, stejně tak jako umístění tohoto podniku. A potvrdilo se to i v našem případě, že vařit zde prostě umí, točit pivko jakbysmet, prostředí si udržuje svůj hrubý horský, skoro až socialistický, ráz, který na všechny prostě musí dýchnout dlouhou historií této stavby. Mix všech těchto pozitiv pak musí v každém návětěvníkovi zanechat jen pozitivní pocity, stejně jako u mě, a díky vysokému Losovu hodnocení, i u Losa. Osobně bych dal hodnocení ještě o čtvrtbodík vyšší, ale já nejsem recenzent, jen do toho tak trochu Losovi kafrám, no.

4.25

---

Los prognózos

A toš Komáří vížka tu stojí už několik stovek let, tagže stát tu bude i dál. A jestli bude i dál fungovať zdéjší restauračka? No tosipište, páč turistú tu mosí byť hejna, na jaře v lítě i na podzim, no v zimje sú to třebas pro zmjenu lyžaři, celoročně doplňovaní německýma zájezdama. Přeju jim to tu, páč my se tu mjeli taky dobře, a je dobře, že to je dobře.

Z internetových stránek tohoto podniku lze vyčíst, že zdejší kopec a stavba mají opravu předlouhou historii, spadají někde snad až do 16. století. Wow, tak to už je pořádný kus historie. Díky velmi strategickému umístění s parádním výhledem na okolí jsem přesvědčen, že prognózovat zdejší hospodě něco jiného než světlé zítřky by mohl jedině blázen.