Valašský šenk "Ogar", Pozlovice


8.7.2018, sepsal Los, komentuje Rotkader


Valšský šenk Ogar
Hlavní 47
763 26 Pozlovice

Tel.: 775 980 012
E-mail: ogar@ogar.cz
Web: www.ogar.cz

Recenze z předchozích let:
---

Mapa


Los slovos úvodňos

A toš letos sem na kole našlapál snáď už víc jak za poslední dvje tři sezóny dohromady, čehož si fšimnúl aji můj kolokolega Rotkader. Ten už sa nebójí se mnú vyrážať po okolních kopcích jeho novýho bydlišče v Luhačovických luzích a hájích, a tak temu nebylo ináč ani tentokrát. Po náročné horské trase sme sa usídlili v Pozlovicách na dlabanec, páč jak nám bylo řečený při předchozí zastávce od jedněch místních, včil sú u Luhačovický přehrady dajaký pivní slavnosti, a toš nám tamní náfštěvu moc nedoporučují, páč je fšude plno a kromje pejva bysme tam nigde nemoseli nic dostať. A toš co, Ogara vypadál z venku pjekně, toš poďme aji dovnitřka.

Tak tady mi zůstala pusa otevřená dokořán. Pozlovice jsem vždy bral jakožto malou vesničku (která se nicméně honosí titulem "městys"), kde kromě pár hospod bydlí víceméně místní obyvatelé celý život, kterým přinesla trochu turistického ruchu až Evropská unie, která sem narvala nemalé milióny díky několika pramenům v místním katastru se necházejícím. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsme se doplazili před megabudovu, tvořící hotelový a restaurační komplex pod názvem Ogar. Ještě celý v šoku jsem seskočil z kola, abych se ujistil, že vidím dobře. A viděl jsem velmi dobře, tedy kromě této monstrbudovy i Losa, jak už peláší dovnitř jak na tekuté, tak hlavně na pevné, stravování. Už idu!


Los pivos kvalitos

A toš pivní nabídku číšnica recitovala dobrú čtvrť hodinu, ale já stejnak chťél jedenáctku, nezávisle na tym, co za značku či sračku to bude. No a přistálo mi na stole Starobrno. Teda, čekál sem cokoliv, ale Starobahno v Luhačkách, to teda nikoli. Ale oukej, s túto značkú mám svý zkušenosti z dob mýho pobytu v Brněnským okolí, proto sem nic nenamítál a jál sa ochutnať. A toš fajne, připadalo mi to trochu jako každý iný europivo, takže určitě nebylo špatný, ale zároveň to taky nebyla žádná megabašta. Prostě solidní pivní osvježení, za kerý sa nemajó tadyk za co styďéť.

Já jsem si musel nechat přeříkat pivní nabídku ještě jednou, protože stejně tak, jak na mě megalomansky zapůsobila budova, tak nemeně tak na mně zapůsobila megalomanská nabídka pivních moků. Konkrétně zde nabízí světlé desítkové Krušovice, jedenáctkové Starobrno, dvanáctkového Zlatého bažanta a černé Krušovice. No teda, ani jedna značka není v tomto kraji nijak zprofanovaná, ba co víc, všechny jsou víceméně nezvyklé na místní kraj, kde vládne Plzeň, Radegast, Zubr, příp. Staropramen. Po dnešním výletu byla jakákoliv jiná voltáž než desítková nemyslitelná, tedy pokud jsem se chtěl ještě doplahočit domů, tak jsem zcela nezvykle zvolil černou variantu. Natočené bylo pivko v pořádku, bez bublinek, byť jako kola to vypadalo, fakt superhutná černá barva. Chutnalo prostě obyčejně, nebyl tam žádý odporný ocásek, ale ani žádná pořádná chuť, která by mi utkvěla v paměti, prostě zcela průměrné pivo.

3.00


Los jídlos kvalitos

A toš jak už bylo pivo euroidní, toš jídlo bylo úplně mimo. Dal sem si dajaký kuřecí v bramboráku, a byly mi přeneseny na megatalířu dva kousíčky bramboráčků, ve kterým bylo kúšček kuřecích prs. Jako obloha byly dva kúsky dajakýho čísnýho ledovýho saláta či co, a ináč úplně prázdné taléř. Mno nic, hlad byl, toš vzhůru do teho. Bramborák byl v nekerých místech nedopečené, a kuřecí maso uvnitřka taktéž mnohde vyhlíželo růžovú nedopočenú barvú. Snáď z teho nebudu mít salmonelu. Hnus velebnosti, na to, že se na jídelňáku objevuje všehovšudy snáď enem deset pokrmú, si s tým mohli pohráť, a ne to takhle ojebať. Nigdy více!

Jídlo zde je všeobecně asi chutné, jinak bychom nemohli dostat doporučení od místních; i když, možná to byli nějací spříznění, kteří sem prostě lidi posílají automaticky. Jídlo byl průšvih na entou. Los svou porci popsal docela trefně, já se svým kuřecím steakem jsem na to ale nebyl o moc lépe. Steak nebyl ani tak upečený či ugrilovaný, ale na mě to působilo konzistencí i chutí jako maso vařené, které po vytáhnutí z vody hodili na pár vteřin na pánev, aby to vypadalo jako opečené. S jedním bodem daným Losem za jídlo docela souhlasím, ale ne z toho důvodu, že by to bylo nějak dobrý, ale z toho důvodu, že jsem z toho neměl průjem ani jiné střevní potíže.

1.00


Los obsluhos kvalitos

A toš na to, že tu skoro nigdo nebýl, toš sa kolem nás točila hezká řádka piglú a pinglic. Na počátku fšeho byla středněvjeká paní, kerá nás provedla tajemnem pivní nabídky a následně aji sme si u ní objednali. Jídlo nám pak už ofšem přinesla dajaká mladá dífčina, pokérovaná a snáď aji s pírsingem nevím gde fšude. Prázdný talíře pak ze stolu odnášel mladej pingl asi na praksi a peníze vyinkasovala ešče iná mladá dífčina. Tak nevim, kromje doobjednávky k jídlu, na kerú sme čekali tak dlúho, že nám ten blivajs aj tak vychladl, sme inačí neduhy nezaregistrovali.

Uvnitř je to obrovský, takže je jasný, že tady dva tři obsluhující jsou asi fakt málo. Ale proč se u nás střídali jak na hradní stráži, to je mi záhadou. Možná, aby neměli dlouhou chvíli, tak si někde u kasy dávali kámen nůžky papír, kdo k nám půjde, jiný důvod najít neumím a vlastně ani nechci. Mě to střídání nijak vzlášť nevadilo, ale že by někdo nějak vyčníval z podprůměrnosti, to se říct nedá; teda dá, vlastně ta úplně první paní byla docela usměvavá, zkušená i znalá jídel a pitiva, ostatní byli buď brigádníci, anebo začínající obsluha.

3.00


Los prostřeďos kvalitos

A toš tajak je mega objekt zvenku, tak je aji mega uvnitřka. Je viděť, že to tu s prostorami nijak neřešili, a asi aj majó velký ubytovací kapacity, páč vnitřní restaurační prostory sú podle mňa schopný pojmút stovky strávníkú. Bohužál, fšecko jest to podřízený hotelovýmu štýlu, takže rozmísťéní stolů, ubrusy, židličky, fšecko je takésik dajaký sterilní, neútulný, neforemný. Rači sme si sedli ven, aj gdyž tak každú chvílu mohlo sprchnóť, ale rači na vzduchu, než v nemocnici.

Obrázky jsme nepořizovali, netušili jsme, jaký nás tady čeká gastronomický průšvih, takže lze jen říct to, že uvnitř je prostorů k posezení opravdu hodně. A když myslím hodně, tak tím myslím hodně. Určitě nějaká ta stovka dvě návštěvníků se tu vejde najednou. Jak už psal Los, něco je v hotelovém stylu, co ale Los asi nezaregistroval je, že hotelová restaurace je vlastně jen jedna, byť větší, část, ta druhá je stylová dřevěnice, onen valašský šenk, jak se to tu holedbá, a tady už by mohlo být posezení příjemnější. Nicméně my proběhli do venkovních prostor, kde je několik podlouhlých stolků, každý se dvěma rozhrkanými a houpajícími se lavicemi. Tato posezení již určitě pamatují spousty sezón, určitě by si zasloužily minimálně údržbu, ještě lépe rekonstrukci, optimálně pak kompletní výměnu.

2.50


Los klientelos kvalitos

A toš sme přeci enem v lázeňský oblasti, toš předpokládejme, že tu sú samí lázeňští hosti. A ono sme sa aj trocha trefili, i gdyž ne úplně. Uvnitřka v hotelový části restauračky poposedávalo několik důchodkyň, tagže jest možný, že totok byly neenem hoteloví hosti, ale aj námi očekávaní lázeňští pacienti. Venku byla klientela o dost kreativňéjší. U jedneho stolka popíjál asi otec se synkem, dle pracovního oblečení asi místní obyvatelé, pouze si odskočící v pracovní přestávce na jedno. Pak my, smradlaví cyklisti. Dále pak asi manželé postaršího vjeku, a taky pak celá rodinka aji s děckama. A tak to má byť.

V době naší návštěvy sice podnik nějakým extra velkým počtem klientely nedisponoval, ale o to rychleji se k nám na stůl dostávaly pokrmy i pitivo, byť kvality nevalné a výše popsané. Populární to tu asi je, protože jsme tady mohli dohledat naprosto všechny možné typy, týpky, věkové kategorie i pohlaví, což je příjemná směsice a co do klientely s Ogarem nemám žádné problémy.

3.50


CELKOVÉ HODNOCENÍ

A toš nevím, co víc k temu řéct. Docela sme se sem těšili, páč pozitivní doporučení od místních bývá vjetšinó zárukó kvality. Dneskaj sme sa bohužál dočkali přesnýho opaku, kerý asi způsobí to, že sa tu hned tak neukážu, a pokáď sa v Pozlovicách ešče objévím, toš sem nepudu. Ano, mohlo sa stať, že kuchař nemjél svůj den, ale já nésem žádné pokusné králík, abysem testovál, esli má nebo nemá kuchař svoje dny. Co ofšem doporučiť možu je neobvyklá nabídka piv, tagže pokáď hodláte zkusiť aji neco inačího než Radka, Plzeň, Staropramen apod., toš tu budete spokojení.

Měli jsme hlad, to byl fakt, takže jsme si to schválně nasměřovali do restaurace. Pokud bychom měli jen žízeň, tak po cestě, případně u přehrady, bylo a je možností na občerstvení spousty. Proto musím být dnes kritický, protože hlavním důvodem zdejší návštěvy bylo opravdu jídlo. A to bylo špatné, ba co víc, to byl hnus, a ještš k tomu docela drahý hnus. Naopak široká nabídka nezvyklých značek piv potěšila, příjemné prostředí i klientela taktéž, zmatené rozdělení úloh jednotlivých pinglů bylo sice zvláštní, ale neškodné. Na pivo možná, na jídlo nikdy. Howgh!

2.75


Los prognózos

A toš protože Pozlovice sú lázeňský mjestys, toš do lázní budú jezdiť lidi furt, takže to tu asi bude enem vzkvétať. Ešlivá kvůli gastronomii, to si jisté nésu, ale kvůlivá prostřédí asi ano.

Umístění tohoto hotelu je velmi strategické. K přehradě je to přes kopec pár set metrů, na kolonádu druhým směrem taktéž, a díky odlehlejšímu umístění Pozlovic od hlavních cest je tu neskutečný klid a pohoda. Toto určitě bude navždy rozhodovat o tom, že to tu bude žít i nadále, byť upozorňuji, že i lázeňští hosté nejsou hloupí, takže bude stačit pár dní podobného gastroprůseru jako dnes, rozkřikne se to, a může to jít do kytek. Ale třeba to byla fakt jen výjimka, nicméně já nechci riskovat zdraví, a příště už to tu zkoumat nepůjdu.