Valašský šenk "Ogar", Pozlovice
8.7.2018, sepsal Los, komentuje Rotkader
Valšský šenk Ogar
Hlavní 47
763 26 Pozlovice
Tel.: 775 980 012
E-mail: ogar@ogar.cz
Web: www.ogar.cz
Recenze z předchozích let:
---
Mapa
Los slovos úvodňos
A toš letos sem na kole našlapál snáď už víc jak za poslední dvje tři sezóny dohromady, čehož
si fšimnúl aji můj kolokolega Rotkader. Ten už sa nebójí se mnú vyrážať po okolních kopcích
jeho novýho bydlišče v Luhačovických luzích a hájích, a tak temu nebylo ináč ani tentokrát.
Po náročné horské trase sme sa usídlili v Pozlovicách na dlabanec, páč jak nám bylo řečený
při předchozí zastávce od jedněch místních, včil sú u Luhačovický přehrady dajaký pivní slavnosti,
a toš nám tamní náfštěvu moc nedoporučují, páč je fšude plno a kromje pejva bysme tam nigde nemoseli
nic dostať. A toš co, Ogara vypadál z venku pjekně, toš poďme aji dovnitřka.
Tak tady mi zůstala pusa otevřená dokořán. Pozlovice jsem vždy bral jakožto malou vesničku
(která se nicméně honosí titulem "městys"), kde kromě pár hospod bydlí víceméně místní obyvatelé
celý život, kterým přinesla trochu turistického ruchu až Evropská unie, která sem narvala
nemalé milióny díky několika pramenům v místním katastru se necházejícím. Jaké pak bylo moje překvapení,
když jsme se doplazili před megabudovu, tvořící hotelový a restaurační komplex pod názvem Ogar.
Ještě celý v šoku jsem seskočil z kola, abych se ujistil, že vidím dobře. A viděl jsem velmi dobře,
tedy kromě této monstrbudovy i Losa, jak už peláší dovnitř jak na tekuté, tak hlavně na pevné,
stravování. Už idu!
Los pivos kvalitos
A toš pivní nabídku číšnica recitovala dobrú čtvrť hodinu, ale já stejnak chťél jedenáctku,
nezávisle na tym, co za značku či sračku to bude. No a přistálo mi na stole Starobrno. Teda, čekál
sem cokoliv, ale Starobahno v Luhačkách, to teda nikoli. Ale oukej, s túto značkú mám svý zkušenosti
z dob mýho pobytu v Brněnským okolí, proto sem nic nenamítál a jál sa ochutnať. A toš fajne,
připadalo mi to trochu jako každý iný europivo, takže určitě nebylo špatný, ale zároveň to taky nebyla
žádná megabašta. Prostě solidní pivní osvježení, za kerý sa nemajó tadyk za co styďéť.
Já jsem si musel nechat přeříkat pivní nabídku ještě jednou, protože stejně tak, jak na mě
megalomansky zapůsobila budova, tak nemeně tak na mně zapůsobila megalomanská nabídka pivních moků.
Konkrétně zde nabízí světlé desítkové Krušovice, jedenáctkové Starobrno, dvanáctkového
Zlatého bažanta a černé Krušovice. No teda, ani jedna značka není v tomto kraji nijak zprofanovaná,
ba co víc, všechny jsou víceméně nezvyklé na místní kraj, kde vládne Plzeň, Radegast, Zubr, příp.
Staropramen. Po dnešním výletu byla jakákoliv jiná voltáž než desítková nemyslitelná, tedy
pokud jsem se chtěl ještě doplahočit domů, tak jsem zcela nezvykle zvolil černou variantu.
Natočené bylo pivko v pořádku, bez bublinek, byť jako kola to vypadalo, fakt superhutná černá
barva. Chutnalo prostě obyčejně, nebyl tam žádý odporný ocásek, ale ani žádná pořádná chuť, která
by mi utkvěla v paměti, prostě zcela průměrné pivo.
3.00
Los jídlos kvalitos
A toš jak už bylo pivo euroidní, toš jídlo bylo úplně mimo. Dal sem si dajaký kuřecí v bramboráku,
a byly mi přeneseny na megatalířu dva kousíčky bramboráčků, ve kterým bylo kúšček kuřecích prs.
Jako obloha byly dva kúsky dajakýho čísnýho ledovýho saláta či co, a ináč úplně prázdné taléř.
Mno nic, hlad byl, toš vzhůru do teho. Bramborák byl v nekerých místech nedopečené, a kuřecí
maso uvnitřka taktéž mnohde vyhlíželo růžovú nedopočenú barvú. Snáď z teho nebudu mít salmonelu.
Hnus velebnosti, na to, že se na jídelňáku objevuje všehovšudy snáď enem deset pokrmú, si s tým
mohli pohráť, a ne to takhle ojebať. Nigdy více!
Jídlo zde je všeobecně asi chutné, jinak bychom nemohli dostat doporučení od místních; i když, možná
to byli nějací spříznění, kteří sem prostě lidi posílají automaticky. Jídlo byl průšvih na entou.
Los svou porci popsal docela trefně, já se svým kuřecím steakem jsem na to ale nebyl o moc lépe.
Steak nebyl ani tak upečený či ugrilovaný, ale na mě to působilo konzistencí i chutí jako maso vařené,
které po vytáhnutí z vody hodili na pár vteřin na pánev, aby to vypadalo jako opečené. S jedním bodem
daným Losem za jídlo docela souhlasím, ale ne z toho důvodu, že by to bylo nějak dobrý, ale z toho
důvodu, že jsem z toho neměl průjem ani jiné střevní potíže.
1.00
Los obsluhos kvalitos
A toš na to, že tu skoro nigdo nebýl, toš sa kolem nás točila hezká řádka piglú a pinglic.
Na počátku fšeho byla středněvjeká paní, kerá nás provedla tajemnem pivní nabídky a následně aji
sme si u ní objednali. Jídlo nám pak už ofšem přinesla dajaká mladá dífčina, pokérovaná a snáď
aji s pírsingem nevím gde fšude. Prázdný talíře pak ze stolu odnášel mladej pingl asi na praksi
a peníze vyinkasovala ešče iná mladá dífčina. Tak nevim, kromje doobjednávky k jídlu, na kerú sme
čekali tak dlúho, že nám ten blivajs aj tak vychladl, sme inačí neduhy nezaregistrovali.
Uvnitř je to obrovský, takže je jasný, že tady dva tři obsluhující jsou asi fakt málo. Ale proč
se u nás střídali jak na hradní stráži, to je mi záhadou. Možná, aby neměli dlouhou chvíli,
tak si někde u kasy dávali kámen nůžky papír, kdo k nám půjde, jiný důvod najít neumím a
vlastně ani nechci. Mě to střídání nijak vzlášť nevadilo, ale že by někdo nějak vyčníval
z podprůměrnosti, to se říct nedá; teda dá, vlastně ta úplně první paní byla docela usměvavá,
zkušená i znalá jídel a pitiva, ostatní byli buď brigádníci, anebo začínající obsluha.
3.00
Los prostřeďos kvalitos
A toš tajak je mega objekt zvenku, tak je aji mega uvnitřka. Je viděť, že to tu s prostorami nijak
neřešili, a asi aj majó velký ubytovací kapacity, páč vnitřní restaurační prostory sú podle mňa
schopný pojmút stovky strávníkú. Bohužál, fšecko jest to podřízený hotelovýmu štýlu, takže
rozmísťéní stolů, ubrusy, židličky, fšecko je takésik dajaký sterilní, neútulný, neforemný.
Rači sme si sedli ven, aj gdyž tak každú chvílu mohlo sprchnóť, ale rači na vzduchu, než
v nemocnici.
Obrázky jsme nepořizovali, netušili jsme, jaký nás tady čeká gastronomický průšvih, takže lze jen
říct to, že uvnitř je prostorů k posezení opravdu hodně. A když myslím hodně, tak tím myslím hodně.
Určitě nějaká ta stovka dvě návštěvníků se tu vejde najednou. Jak už psal Los, něco je v hotelovém stylu,
co ale Los asi nezaregistroval je, že hotelová restaurace je vlastně
jen jedna, byť větší, část, ta druhá je stylová dřevěnice, onen valašský šenk, jak se to tu holedbá,
a tady už by mohlo být posezení příjemnější. Nicméně my proběhli do venkovních prostor, kde
je několik podlouhlých stolků,
každý se dvěma rozhrkanými a houpajícími se lavicemi. Tato posezení již určitě pamatují spousty
sezón, určitě by si zasloužily minimálně údržbu, ještě lépe rekonstrukci, optimálně pak kompletní výměnu.
2.50
Los klientelos kvalitos
A toš sme přeci enem v lázeňský oblasti, toš předpokládejme, že tu sú samí lázeňští hosti.
A ono sme sa aj trocha trefili, i gdyž ne úplně. Uvnitřka v hotelový části restauračky poposedávalo
několik důchodkyň, tagže jest možný, že totok byly neenem hoteloví hosti, ale aj námi očekávaní
lázeňští pacienti. Venku byla klientela o dost kreativňéjší. U jedneho stolka popíjál asi otec
se synkem, dle pracovního oblečení asi místní obyvatelé, pouze si odskočící v pracovní
přestávce na jedno. Pak my, smradlaví cyklisti. Dále pak asi manželé postaršího vjeku, a
taky pak celá rodinka aji s děckama. A tak to má byť.
V době naší návštěvy sice podnik nějakým extra velkým počtem klientely nedisponoval, ale o to
rychleji se k nám na stůl dostávaly pokrmy i pitivo, byť kvality nevalné a výše popsané.
Populární to tu asi je, protože jsme tady mohli dohledat naprosto všechny možné typy, týpky,
věkové kategorie i pohlaví, což je příjemná směsice a co do klientely s Ogarem nemám žádné problémy.
3.50
CELKOVÉ HODNOCENÍ
A toš nevím, co víc k temu řéct. Docela sme se sem těšili, páč pozitivní doporučení od místních
bývá vjetšinó zárukó kvality. Dneskaj sme sa bohužál dočkali přesnýho opaku, kerý asi způsobí to,
že sa tu hned tak neukážu, a pokáď sa v Pozlovicách ešče objévím, toš sem nepudu. Ano, mohlo sa
stať, že kuchař nemjél svůj den, ale já nésem žádné pokusné králík, abysem testovál, esli má
nebo nemá kuchař svoje dny. Co ofšem doporučiť možu je neobvyklá nabídka piv, tagže pokáď
hodláte zkusiť aji neco inačího než Radka, Plzeň, Staropramen apod., toš tu budete spokojení.
Měli jsme hlad, to byl fakt, takže jsme si to schválně nasměřovali do restaurace. Pokud bychom
měli jen žízeň, tak po cestě, případně u přehrady, bylo a je možností na občerstvení spousty.
Proto musím být dnes kritický, protože hlavním důvodem zdejší návštěvy bylo opravdu jídlo.
A to bylo špatné, ba co víc, to byl hnus, a ještš k tomu docela drahý hnus.
Naopak široká nabídka nezvyklých značek piv potěšila, příjemné
prostředí i klientela taktéž, zmatené rozdělení úloh jednotlivých pinglů bylo sice zvláštní,
ale neškodné. Na pivo možná, na jídlo nikdy. Howgh!
2.75
Los prognózos
A toš protože Pozlovice sú lázeňský mjestys, toš do lázní budú jezdiť lidi furt, takže to
tu asi bude enem vzkvétať. Ešlivá kvůli gastronomii, to si jisté nésu, ale kvůlivá prostřédí
asi ano.
Umístění tohoto hotelu je velmi strategické. K přehradě je to přes kopec pár set metrů,
na kolonádu druhým směrem taktéž, a díky odlehlejšímu umístění Pozlovic od hlavních cest je
tu neskutečný klid a pohoda. Toto určitě bude navždy rozhodovat o tom, že to tu bude
žít i nadále, byť upozorňuji, že i lázeňští hosté nejsou hloupí, takže bude stačit pár dní
podobného gastroprůseru jako dnes, rozkřikne se to, a může to jít do kytek. Ale třeba
to byla fakt jen výjimka, nicméně já nechci riskovat zdraví, a příště už to tu zkoumat nepůjdu.