Újezdský Řepka aneb z maskáčů do dresu a pak do sprch

Čau lidi!

První listopadová sobota se kromě oslav Karla, nesla také v duchu našeho zřejmě posledního podzimního zápasu (pokud se pletu, opravte mě, prosím), soupeřem byl tým od Přerova, z Lobodic a tak si všichni říkali, buď 3 body nebo nic.

Utkání začalo celkem jednoznačně v náš prospěch, kdy jsme asi po půl hodině vedli 3:0. Mohlo to být nevzrušující fotbalové odpoledne s impotentním mužstvem, které umí jen dlouhé hody z autu a disponuje známým jménem na stoperu, ale nepředbíhejme.

Ovšem to by bylo pro diváka, který se vydal na fotbal příliš nezábavné až nudné a tak se náš brankář divizních parametrů rozhodl, že banální střelu z půlky, na úrovni přípravky odrazí před sebe a vzápětí si nechá rozvlnit síť.

Tento moment byl zlomový pro budoucí infarktové stavy újezdských fanoušků, záměrně nehovořím o domácí střídačce. Po měření tepu jsme u některých zjistili tep skoro 200 za minutu. Nejcitlivější se museli schovat do hospody, jinak bychom by bylo akutní volat rychlou, případně vrtulník, což je v Újezdě v určitých periodách takřka tradice. Nicméně se tak naštěstí nestalo.

Ve 40. minutě přišel první blikanec. Stando, uvědomil sis, že nejsi někde v zákopu, ale na hřišti? Takhle můžeš házet granát a ne balón po odpískáni! První žlutá.

Asi za 3 minuty ztratil Stanik balón a již velmi rozzuřený stáhl protihráče k zemi. Druhá žlutá. Já ti rozumím, že ses cítil trochu ukřivděný, ale ten plivanec sis mohl odpustit. Možná by bylo lepší hrát tenis, tam si můžeš vztek vylévat jako ten Australan s řeckým jménem a uškodíš jen sám sobě. Ale aspoň byla legrace ??.

Když jsme se po poločase uklidnili brankou na 4:2, tak přišel další gól soupeře (naštěstí poslední). To znamenalo nějakých 30 min ve stresu.

Ke konci zápasu jsme se mohli chlubit snad nejstarším útokem v okrese v podobě alkoholového mága Petra Čagana a voliče Pirátů Jiřího Vašiny. Zkušenosti se tedy projevily, jedni ze stabilních pilířů naší výhry. Mimo jiné i Martin Horáček, Tomáš Mikulík či Tomáš Koryčánek.

Kdo však zahrál nejlepší zápas skoro bez chyb je Marek Jakubec. Sbíral balóny, obětoval se pro tým i za cenu zranění, dirigoval celou obranu, dokonce i běhal. Zkrátka to měl všechno, na tento zápas, v hlavě srovnané.

To znamená v souboji dvou stoperů vyhrál ten újezdský.

K rozhodčímu se nechci vyjadřovat, ale až se jednou budu chtít nechat dobrovolně urážet a řvát po sobě vulgarismy, zřejmě budu rozhodčím v okrese. Takže, pane rozhodčí, v Újezdě už nepískejte, nebo na sobě trochu zapracujte. Pískal jste to tak, jak když někdo točí hnusné pivo ze smradlavých trubek, to nechutná nikomu ani zadarmo, (možná hostům) ale chápu, že jste ještě mladý a hledáte se.

Jediný vzkaz pro trenéra: Dej tam někdy Štěpána, odehraje si svoje. Vždyť je to jen zábava.

Tak čau příště!

Karel