Hostinec Na Trojáku, Troják/Rajnochovice
26.1.2020, sepsal Rotkader
Hostinec Na Trojáku
756 22 Hošťálková č. 217
Tel.: 573 391 090
Mobil: 603 147 342
E-mail: info@natrojaku.cz
Web: www.natrojaku.cz
Recenze z předchozích let:
2019,
2015,
2014,
2013,
2009-2,
2009-1
Mapa
Úvodní slovo
Asi takhle, Los odmítl recenzovat jednu a tu samou hospodu v rozmezí 3 měsíců od poslední jeho vlastní recenze, a tak jsem tedy udělal výjimku, a sepsal jsem de facto svou první samostatnou recenzi v historii svých pajzlovských počinů. Ale donutily mě k tomu docela závažné okolnosti, resp. docela závažné odchylky od poslední recenze, alias docela závažná pochybení, která v poslední recenzi nebyla uvedena, ale jsou skutečné, jsou reálné, jsou aktuální, a bohužel jsou natolik negativní, že touto recenzí vlastně chci tak trochu varovat návštěvníky této hospody, aby byli připraveni při návštěvě tohoto zařízení. Ne, nechci vás od zdejší návštěvy odrazovat, to ani náhodou, protože tady je atmosféra opravdu skvělá, ale ne všechno je zde skvělé, a tak je na čase nějaké skutečnosti uvést na pravou míru, abyste pak nebyli zbytečně nepříjemně překvapení. Ale dost bylo nicneříkajícího úvodu, pojďme se tedy vrhnout na hodnocení jednotlivých kritérií natolik pravdivě, jak to je z pohledu jednoho návštěvníka, v jeden den, v jeden okamžik, vůbec jde.
Kvalita piva
Změnu pivní značky jsme s Losem již dostatečně popsali v předchozí recenzi z druhé půle loňského roku, tak asi netřeba připomínat, že dlouhodobě zde točený, a Losem neoblíbený, desítkový Radegast byl nahrazen hodně pitelnou, a několika stupni zastoupenou, Holbou. I dnes jsem si na ní chtěl pošmáknout a vsáknout do sebe větší než malé množství této bohulibé pěnivé tekutiny, ale jaksi nám to nebylo dopřáno. Ano, čtete správně, nebylo dopřáno. Na první pivko jsme čekali nějakých 10 minut, až jsem se užuž chtěl zvednout a jít si objednat k pultu; na poslední chvíli se objevila obsluha a piva donesla. Ale druhé pivo už pak nikde. Ani po několikerém připomenutí semtam se u našeho stolu ukáživší obsluhy se stále nic nedělo, a tak jsem se po dobrých 20 minutách po dopití toho prvního prostě zvedl a šel si objednat přímo k baru. A pak se opět dalších 10-15 minut nic nedělo, a tak jsem se zvednul podruhé, a šel se připomenout. Sprška omluv sice byla přijata, ale na piva jsem si raději počkal přímo u pípy a sám jsem je odnesl k našemu stolu, jinak bychom už lekli žízní. Rovnou jsem při odnosu řekl, že zaplatíme. Pivka v nás zmizela v řádu sekund, a pak další minuty čekání na účet. A jak to dopadlo, můžete hádat … ano, zvedli jsme se, zaplatili pokorně u pípy, a odešli. Když to shrnu, tak za dobu pobytu v hospodě v délce cca 2 hodiny jsem měl 2 piva, a to ještě to druhé se samoobsluhou. Začátek dnešního výšlapu tedy nic moc, spíš nic než moc … Byť v tomto kritériu hodnotím kvality piva jako takového, a tady žádný problém nebyl, tak přece jenom kvalita jeho přínosu a odnosu taktéž souvisí s touto hodnotící oblastí, a proto nemohu hodnotit lépe, byť pivo jako takové za to nemůže. Co pivo, to bod.
2.00
Kvalita jídla
Těšil jsem se na topinku se zapečenými olomouckými tvarůžkami, které se sice na jídelním lístku krásně skvěly před pár měsíci, ale v té době nebyly dostupné, buď byly vyprodané, nebo nevím; tak se mi již v autobusu dopředu na tuto pochoutku sbíhaly sliny, protože naposledy jsem ji tady ochutnal před dobrými 6-7 lety, velmi si pošmákl, a proto tento půst ve mně vyvolal o to větší chuťové vábení. Sednu, vezmu lístek … hovno! Od 1.12.2019 je zde jídelní lístek naprosto nový, zúžený, a některé dříve podávané chuťovky z něj prostě vypadnuly, včetně tvarůžkové bomby nevyjímaje!!! Adoprdele, co teď? Tak že by aspoň obložená topinka, kterou jsme nepohrdli minule? Ale ani ta tu není! Naštěstí se tam objevila nějaká topinka ála Troják, což se následně ukázalo jako ta stejná jako před pár měsíci, jen pod jiným názvem, tak aspoň tak. Na rozdíl od pivka nám jídlo přistálo na stole opravdu rychle, řekl bych že tak minutu po přínosu prvního škopku, takže tady se kuchař pochlapil. Dokonce se pochlapil i chutí, vše bylo výtečné. Horší už pak byl odnos prázdných talířků; byť se kolem našeho stolu minimálně třikrát mihla buď obsluhující paní, anebo mladík brigádník, nikoho ani nenapadlo, že by prázdný jídelní servis mohl odnést a stůl tak uvést do, alespoň naoko, čistšího stavu. A jak to dopadlo, můžete hádat … ano, prázdné talířky zůstaly na stole ještě i po našem odchodu. Opět, byť jídla byla chutná, teplá, bezvadná, tak servis kolem dokola je taktéž součástí hodnocení tohoto kritéria, a tak se to prostě musí v mém hodnocení projevit.
3.00
Kvalita obsluhy
Pokud máte z výše uvedených doposud hodnocených kritérií divný pocit, že to tady v daný den nebylo růžové, tak vás hned uklidním, to zdaleka nebylo to nejhorší. Jasně, už jste si výše přečetli, co za hrůzu na poli obslužného servisu jsme zažili, tak už nebudu dlouho kopat do mrtvoly. Prostě a dobře, paní, která zde obsluhuje hodně hodně let, je při aktuální návštěvnosti prostě nestíhající, a to absolutně. Ani pomocný personál v podobě mladých brigádníků nepomohl natolik, aby naše požadavky byly jakkoli uspokojeny, a když říkám jakkoli, tak jakkoli. Její ignorace, zapomnětlivost, nevšímavost, byly až urážející. Dobrá, při každém připomenutí byly na nás vyhrknuty tuny omluv, pořád dokola, přičemž my jsme pořád dokola chtěli jen jediné, a to pivo, tak nevidím důvod, proč se neustále na nové naražení pípy, pak na zapomnětlivost, pak na brigádníka, pak nastoupil pocit divení se, že to ještě nemáme; vše s obalem milionů omluvných slovních spojení, které nám ale jaksi nebyla nic platná, když jsme se hodinu dožadovali jen jednoho jediného artiklu, a to ještě toho nejzákladnějšího, tekutého, natočeného za pár vteřin. A to, že nám nakonec při závěrečném milosrdném zaplacení přímo u pípy ještě špatně vrátila, to už raději nebudu komentovat, protože nechci být sprostý. Děs běs. Bod dávám hlavně za to, že paní nebyla nijak nevrlá, zlá či jinak nepříjemná.
1.00
Kvalita prostředí
Otevřeně říkám, že prostředí je to jediné, co mě zde lákalo, láká a bude lákat. I kdyby tady byla samoobsluha a pustoprázdno, tak tady se vždy rád zastavím, protože mám rád tyhle horské špeluňky, které navíc pomalu ale jistě vyklízejí pohostinské pole. Vždyť si vezměme blízké podhostýnské okolí, kde za posledních pár let zmizelo z pivního pole hned několik legendárních podniků podobného ražení, jako např. venkovní posezení U Michala na Tesáku, penzion U Ježka v Rajnochovicích, penzion U kůlu na Rusavě, motel Zátopek v Ratiboři, Kramářská bouda pod Vodní kaplí na Hostýně apod. Už jen proto, abych podpořil existenci takových podniků, se vždy na pár škopků a jídlo sem zastavím. Dnešní návštěva na Trojáku byla pro nás spojená s jednou velkou premiérou, a sice díky naplněnosti hospody jsme se usadili až v zadní malé místnůstce, do které jsme prošli dveřním otvorem vedle kamen z hlavní místnosti. Tady nikdo z nás nikdy nebyl, ba co víc, ani sem nikdy nikdo pořádně nenakouknul, takže jsme až dnes zjistili, že se tady nachází ještě dva plnohodnotné stoly pro 6 lidí a jeden malinký u zdi pro dva samotáře. Ať už je prostředí pro mě jakkoliv fascinující z pohledu oblíbenosti podniků podobného ražení, příp. nostalgie z časů, kdy jsem to tu navštěvoval snad ještě jako jiskra jasná, tak jsem si dnes nemohl nevšimnout nemálo špinavých míst. Jednak se na stole povalovala sklenička se zapeklým zbytkem svíčky, do které předchozí hosté házeli zbytečky, drobky, a tak se v této skleničce nacházel docela solidní humus. Ubrusy taktéž nebyly vypráno týdny, ale to nejhorší pak bylo na hajzlících, kde mě pochcaný pisoár vítal už ode dveří, a při přiblížení bylo zřejmé, že ona zažraná špína byla taktéž nečištěná v řádech minimálně dnů, možná déle, a to už je v případě sociálního zařízení teda problém. A i když jsem na nic nesahal, tak přece jen jsem si potom u stolu umyl ruce tekutým čističem v množství ne zrovna malém, takový neblahý pocit jsem ze zdejší hygieny měl.
3.00
Kvalita klientely
Tady dlouhodobě existují jen dvě extrémní situace, a sice, že je tu buď narváno po střechu, anebo je tu pusto prázdno. Každý si asi domyslí, kdy který stav zde je, tak pro ty méně chápavé upřesňuji, že narváno tu bývá hlavně o víkendech v denní dobu, a pusto prázdno kdykoliv přes týden (mimo léta samozřejmě), a pak ve večerních hodinách, kdy se všichni rozprchnou do svých domovů. Za poslední tři mé návštěvy zde v rozmezí pár měsíců jsem zažil oba stavy, a sice jak narváno (a to i venku), tak pustoprázdno (prostě bylo venku škaredě, mlha, občasný déšť). Dnes tu nebylo pořádně kde sednout, dokonce byly plné stoly i na prosklené chodbě vedoucí k záchodům, což jsem už dlouho neviděl. A jako vždy, nikdy tady nepotkáte ty stejné osoby, žádného štamgasta zde prostě nečekejte, což je smutné i pozitivní zároveň, aspoň si nikdo nebude (kromě obsluhy samozřejmě) pamatovat vaše předchozí případné opilecké extempore, ale ona zase známá tvář vždy potěší, ale tady ne.
3.25
CELKOVÉ HODNOCENÍ
Dnešní návštěva se prostě nepovedla, a o této skutečnosti cítím potřebu všechny čtenáře informovat a varovat. Los nebyl ochotný si „nechat sáhnout“ na svou oblíbenou hospůdku, proto se recenze dobrovolně vzdal, ale já jsem tak klidný nebyl a nejsem, takže moje premiérové samostatné hodnocení je tady, je na světě, a není pozitivní. Asi takto – pokud vám pivo donesou, tak je chutné. Jídlo vám donesou, to v klidu, ale prázdné talíře vám asi budou dělat společnost po zbytek posezení, což není zrovna příjemné, ale s plným žaludkem to jde nějak překousnout. Prostředí je takové jaké je a každý se s tím prostě nějak vyrovná, a kdo ne, tak přejde lehce volně do pár desítek vzdáleného sesterského podniku, hotelové restaurace. Klientelu si člověk nikdy nevybere, a tady už vůbec ne, pokaždé nové a nové tváře, byť vše podobného ražení, a sice turisti, cyklisti, výletníci, rodinky s dětmi, horalové, lyžaři a tak dále. Pokud by tu dnes nebyl onen průser s obsluhou, tak jednak bych asi recenzi nesepsal a hodnocení by bylo na úrovni předchozí recenze, ale dnešní nepovedený den hodnotím nepovedeně, tudíž nízko.
2.50
Prognóza
Prosím vás, majitelé, probuďte se, a vyhoďte tu paní obsluhující, jinak spláčete nad výdělkem. Ano, ona má možná zásluhy za to, že tady roznáší pochutiny několik posledních desítek let, ale právě proto, právě proto že je to už několik desetiletí, tak se za tu dobu požadavky zákazníků rapidně změnily, jakožto se změnil taktéž rapidně i nabízený sortiment. Tato tragédie v podobě byť zasloužilé, tak v každém případě zapomnětlivé a neschopné paní, je až doočíbijící, a toto prostě dnes obsluha nesmí nikdy dopustit a následně pak dnešní host toto nemůže nikdy odpustit. Já tady klidně zajdu znovu, protože mě se tady líbí už hlavně kvůli neměnnému spartánskému a horskochatovému prostředí, ale zdaleka ne každý je takový nostalgik, aby tady návštěvu opakoval po podobném zážitku, jako jsme měli my dnes.
